Nemocenské - dočasná pracovní neschopnost zaměstnance; nařízení karantény

Nemocenské, které je dávkou nemocenského pojištění, náleží pojištěnci, tj. zaměstnanci, jestliže byl lékařem uznán pro nemoc nebo úraz dočasně práce neschopným k výkonu své dosavadní pojištěné činnosti nebo nemůže vykonávat dosavadní pojištěnou činnost pro nařízenou karanténu a splňuje i ostatní stanovené podmínky.

Karanténou se rozumí též izolace, karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti, a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku, brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny; začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).

Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci "NÁHRADU MZDY".

Poživatelům starobních nebo invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů (nebo 70 kalendářních dnů při více pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce), nejdéle však do dne, jímž skončila doba zaměstnání.

Nemocenské lze vyplácet nejdéle po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Podrobné schéma výplaty nemocenského při dočasné pracovní neschopnosti:

• 1. - 3. pracovní den dočasné pracovní neschopnosti = nenáleží náhrada mzdy; v případě karantény je náhrada mzdy vyplácena od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti,

• od 4. pracovního dne - 14. kalendářního dne = náleží náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku), a vyplácí jí zaměstnavatel, resp. u státních zaměstnanců náleží plat ve snížené výši (60 % platu),

• od 15. kalendářního dne = náleží nemocenské, které vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení nebo Městská správa sociálního zabezpečení Brno (dále též "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ Brno").

Výše nemocenského:

Výše nemocenského za kalendářní den činí:

• od 15. do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 60 % denního vyměřovacího základu (dále též "DVZ"),
• od 31. do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 66 % DVZ a
• od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti 72 % DVZ.

Předtím, než se začne zjišťovat výše nemocenského za kalendářní dny, je třeba zjistit a následně upravit DVZ, a to podle následujícího postupu:

• DVZ - se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují tzv. vyloučené dny; tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které nenáleží náhrada příjmu; kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti (karantény); kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné atd.

• Rozhodným obdobím - je zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Trvá-li doba zaměstnání kratší dobu, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění (doby zaměstnání) zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla. Jestliže vznikla sociální událost zaměstnance v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění (doba zaměstnání) zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce, a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým zaměstnání skončilo.

Zjištěný DVZ podle výše uvedeného postupu se dále upravuje pro výpočet následovně:

• do částky první redukční hranice se počítá 90 %,

• z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %,

• z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %,

• k částce nad třetí redukční hranici